Založit webové stránky nebo eShop
 

Pes není zvíře‚ pes je přítel.

Novinky (News)
                                                                                                     

 
 
 
 

 

 

 

Vození bohumínských dětí

 

A máme tady jarní prázdniny, ke kterým již tradičně patří vození bohumínských dětí psím spřežením. Tedy dětí, které se účastní příměstského tábora pořádaný zdejším domem dětí a mládeže Fontáta. 15 dětí si vyzkoušelo jaké to je jet na speciální tříkolce taženou psy. Letos i nasněžilo, tak to přispělo k supr atrmosféře. Děti byly jako vždy zde na táboře absolutně skvělé !!!!

Video záznam z akce: 

https://www.facebook.com/ddmfontana/?fref=ts

 

Bordovický sprint 2016

 

I přes letošní velmi bídnou zimu se podařilo Ondrovi Brožovi uspořádat závod na sněhu u něho v Bordovicích. Já jsem jsem si půjčil sáně  s tím, že letos pokud mám ještě schopné tři psy vyzkouším kategorii C nebo D, což je jízda za dvěmi nebo 3-4 psy, jenž tahají saně. Perfetkní zkušenost a na sánich je to fakt paráda. Moc jsem si to užil a jako trešniška bylo 1. místo. Dík Ondrovi za závody a za půjčení saní. 

 

                                                                                                                                                             foto: photourban.cz              

 

 

Nová posila našeho týmu - DOXTOR 

Jsme hrdí majitelé nového koloběžkového speciálu- DOXTOR F443. Koloběžka je z dílny Michala Tobiáška, dlouholetého mushera a úspěšného závodníka v kategorii SC1 a SC2.  Koloběžkův rám je z hlinikové slitiny a je osazena koly 29x24. Její jízdní vlastnosti jsou dle dosavadních zkušeností fantastické. Koloběžka famózně drží v zatáčkách a stopu obecně. Kotoučové brzdy jsou obrovským pohodlím. Ze spodu je vyztužena několika hlinikovými pásky, takže lze škábat v terénu o zem bez jakékoliv obavy. DOXTOR vyrábí standartně i koloběžku ve verzi 26x20 a to z véčkovými brzdy a nebo s kotouči. My jsme si ale vybrali tuto krasavici :-)  http://www.doxtor.eu/

Případný zájemce může u mě stroj vyzkoušet. 

 

 

a v mé malé úpravě na silnici: 

 

Tradiční svezení dětí na příměstském táboře

1.7.2015 Tábor Domu dětí a mládeže Bohumín

 

 

THE INTERNATIONAL MIDDLE/SHORT DISTANCE  SLED DOG RACE (THE WORLD CUP) "ON THE LAND OF SAMPO"

 

Gonka Sampo je název zimního musherského závodu v Karelské republice v Rusku ve městě Petrozavodsk v seriálu světového poháru. Toto místo je od Ostravy vzdáleno 2000 km. Byl jsem zde již loni a zalíbilo se mi to natolik, že jsem si slíbil, že se zde vrátím. Byla zde výborná atmosféra, super organizace, příjemní lidé, výborná trať. Závod je zde pořádán ve velkém stylu a přijde na něj 2000 diváku. I letos diváci lemovali velké části trasy. Jak jsem již napsal, líbí se mi zdejší trať, její upravenost, zajímavý profil. Koná se v biatlonovém areálu a člověk zde jezdí neustále nahoru, dolů, doleva, doprava. Rozhodně žádná nudná trať. Také jsou zde velmi příjemní lidé, kteří si zahraničních účastníků váží (aspoň to tak vypadá :-). Gonce vlastně nemám co vytknout, snad jediné co mi letos chybělo, byla absence „mlík“ a zábran v určitých složitých úsecích. Vše řešily, jen veliké barevné terče. Jezdci bylo jasné, kde má jet, ale pro psy to bylo ve spleti křižovatek a zatáček někdy složité. Bylo to hodně o souhře. Samotný závod probíhal pro mě v pohodě, kromě prvního dne, kde jsem se dostal do kolize s přede mnou startujícím závodníkem (mimochodem loňským vítězem), který se 200m před cílem a uprostřed dřevěného mostku rozhodl upravovat psy a zablokoval tak jeho větší část. Došlo na pád, který nám ubral přes půl minuty. Ale i to se děje a člověk s tím musí počítat. Druhý den jsem věřil, že hodně času stáhnu, což se nakonec povedlo. Hodně z času, ale i stáhli někteří moji konkurenti :-). Na Gonku jsem odjížděl s plánem si to hlavně užít a pokud to jen malinko bude možné, tak se postavit na bednu. Od přátel jsem měl informace, že rusové se na tento závod pečlivě připravují a hlavně si mají v plánu kombinovat psy a jezdce tak, aby jich co nejvíce stálo na bedně. Což potvrdil i fakt, že vítěz v mé kategorii jel s půjčenými psy i když vlastní své. 3 místo pro mě nakonec znamenala spokojenost. Letos jsem se snažil Gonce podmanit i svou přípravu. Příprava byla upravena stejně jako na jakýkoliv zimní závod. Běhání podle plánu od trenéra (Kateřina z našeho ostravského klubu), jízda na kolečkových lyžích, jízda na běžeckých lyžích (ty nakonec pouze 2x pro nedostatek sněhu :-), horské kolo a posilka. Plány jsou vždy veliké, skutečnost občas pokulhávala kvůli pracovním povinnostem :-). Mými parťáky na závodě byly mé fenky Julča a Zira. Třetí moje ESP Meggie zůstala doma. Obě holky jsem na závod připravoval, již v průběhu podzimní sezony, kdy jsem natahoval vzdálenostně trať daleko dříve, než jsem to dělal kdysi a to proto aby měly tzv. naběháno. Dlouho jsem se zaměřoval na silové objemy a pak jsem přešel na rychlostní tréninky. Trénoval jsem dle chuti a hlavně dle stavu psů. Zpočátku 3x týdně a později 4x. Bohužel pro zdravotní problém Ziry jsem musel můj plán rapidně pozměnit. Defacto to ovlivnilo i celou mou podzimní sezonu. Díky znalostem a dovednostem v Dornové metodě pro psy Andreji Dunové (její zakladatelka) odjížděla Zira po jejím „promáknutí“ na závod v absolutní pohodě a v bezproblémové zdravotním stavu.

 

Pár zajímavostí z letošního Ruska.

1. V ruských restauracích se nikde nekouří, což bych uvítal i zde v ČR. Hosté kteří chtějí kouřit chodí ven na ulici.

2. Jestli má restaurace nebo klub pracovní dobu např. do 23 hodin, počítejte s tím, že 22,30 máte účet na stole a zavírají. Nějaké prodloužení nehrozí.

3. Taxíky nemají taxametry a jezdí se zde podle domluvy. Např. Cesta z hotelu do centra (asi 8km), nás stála 100-120 rublů, což je po přepočtu asi 40 Kč.

4. KFC má přes noc otevřeno, ale musíte k okénku pro auta. Např. v Petrozavodsku sídlí v nádherné budově, která vypadá jako honosné muzeum.

5. Cesta do Ruska nám trvala cca 37 hodin.

6. Celníky na hranicích tentokrát zajímalo skoro vše. Ti co vypadají mile a slušně nás proklepli nejvíce :-)

7. Nejnižší teplota byla -33st. a nejvyšší -3,5st.

8. Úprava lyží (namazání) nás vyšla od profíka v biatlonovém areálu na 200 rublů, což je cca 80 Kč. V ČR počítejme minimálně 500,-Kč.

 

                                         Foto  NatalieLagytina zdroj:https://www.facebook.com/iccida/media_set?set=a.905098529540964.1073741853.100001224768186&type=1&pnref=story

Leden 2015

Končíme přípravu na závody v Rusku v městě Petrozavodsk, kde se opět jede světový pohár. Po loňské výborné zkušenosti jedeme letos opět. Rusové se na závody pečlivě připravuji a nechtějí ponechat nic náhodě. Ze zákulisních informací vím, že údajně kombinují nejlepší lyžaře s nejlepšími psy, tak aby dosáhli nejlepších výsledků. No uvidíme. 

 

Mushing v českém rozhlase

S kamarádem Ondrou Brožem jsme se účastnili natáčení reportáže do pořadu Křížem krajem. 

http://www.rozhlas.cz/ostrava/publicistika/_zprava/krizem-krajem-za-taznymi-psy-do-bordovic--1444453

Září -Prosinec 2014

Na letošní sezonu jsem se docela těšil. V polovině srpna jsme měli za sebou poctivou silovou přípravu a vše vypadalo velmi dobře. Jedno ráno před tréninkem začala kulhat Zira na zadní nohu. Následoval týdenní totální klid, které neměl žádný efekt. Vetrinární vyšetření RTG apod. nezjistilo nic pouze závěr, že to vypadá na mírnou dysplazii. Nasadili jsme tedy opět totální klid, tabletky na zánět, a přípravky na výživu kloubů. Po 10 dnech žádný pozitivní výsledek. Zira neustále při pohybu krčila nohu a kňučela a to tak že raději lehala. V té době úplně náhodou jsem byl přihlášen na kurz Dornové metody pro zvířata vedený Andreou Dunovou a jejím manželem Martinem http://www.dornovametoda-zvirata.cz/. Již při prvním ohmatání se zjistilo, že má Zira silně vyrotovanou pánev, pravděpodobně z nějakého uklouznutí nebo nárazu. Druhý den kurzu proto sama Ája "prohmátla" Ziru a to docela důsledně. Pět dnů po Dornovce Zira začíná v pohodě chodit a i běhat. Jsem fakt šťastný. Po 14 dnech běháme na volno a pak na závodech v Louce konečně zapřaháme. Vše ok.

Bohužel mi bylo jasné, že skoro 2 měsíční tréninkové manko nemáme šanci dohnat. Proto se rozhoduji, že letos na plánované mistrovství Evropy nepojedeme a veškerou přípravu  budeme směřovat na světový pohár, který proběhne v lednu v ruském Petrozavodsku. 

 

První závod který letos absolvuji je v Hradci Králové. Biřička jak se závod nazývá, je perfektní co se týče tratě a organizace. Původbě uvažuji že pojedu BKJ, ale později přijmám nabídku Tobiho a půjčuji si do kat. SC2 jeho psa Paldiho. Na trati je citelně znát, že oba psi jsou rozdílně trénovaní. Dávají do toho oba vše, ale nakonec to stačí na 6. místo. 

Na tomto závodě závodí poprvé samostatně Dája. Zapřahá si za kolo Meggie a v kategorii BKJ mezi muži (juniorská kategorie nemá bohužel kolo) se rozhodně i přes pád v druhém kole neztratí.

Druhým závodem je Louka nad Olešnicí. Zde je již Zira v pořádku, ale protože je to krátce po uzdravení, nechci ji hnát v kat. SC2 do rychlosti, proto s ní jedu SC1 a s Julčou BKJ. V obou kategoriích se umísťujeme na druhém místě. Traninkový deficit Ziry je opravdu v kopcích citelně znát. 

Třetí závodem je Světový pohár IFSS a Mistrovství Slovenska v Spišské Nové Vsi. Jedná se o fajn závody, které mě loni nadchly. Enormně rychlá trať. Letos to však bylo jinak. Po vydatných deštích byla trať měkká a samé bahno. Hloubka kaluží byla po stehna. I přesto, že máme na těchto tratích nevýhodu v mé váze umísťujeme se na třetím místě za famozním výkonem Verči Navrátilové a polským borcem Jerzy Šlusarem. Zde opět startuje samostatně Dája a umístuje se v kategorii BKJ junioři na 2. místě. 

Čtvrtým závodem bylo Mistrovství České republiky v Třech Studních. Nádherně upravena trať a bomba zázemí. Citím že holky jsou na plno a s jejím výkonem, zejména Ziry jsem spokojen. Musíme vša zapracovat na rychlosti, která nám chybí. Na Horníku to v obrovsky silné konkurenci na 6. místo. Opět startuje Dája s Meggie a vyhrává kategorii BKJ příchozí. 

Po Horníku kulhá Meggie a hlavně Julča. Nasazujeme po doporučení veterináře tabletky proti zánětu a týdenní totální klid. Po třech dnech je jasné, že se jedná u Julči pouze o zánět v drápku, který si někde poškodila a nebude to nic hrozného. 

Pátým závodem je Polský pohár v Kamionce. Výborný závod se skvělou organizací, programem a tratí. Tady náš výkon stačí na třetí místo. ZDe šly holky výborně a je vidět že se krásně zrychlují a to i přesto, že minimálně polovina tratě vedla po hrbolatých loukách. 

Šestý závod je Radíkov. Zde jsem si říkal, že se hecnu a vyzkouším tři kategorie, když mám tři psy. SC1 a bike byl v pohodě, ale běh mě docela dorazil a srazil. Závod provázela docela zima a díky nedostatečnému rozcvičení jsem si pěkně namohl achylovku. Nakonec v biku a SC 2 první místo a v canicrossu místo třetí. Velká spokojenost.

Sedmý závod byl závod našeho klubu a to Mikuláš v Bernarticích. Super akce. Trochu vlhká trať, ale celkově jsem si to náramně užil. Díky všem kolem mě. První místo v SC2 byla jen taková třešnička.

 

Kurz - Dornova metoda 5.-7.9. 2014

Již nějakou dobu jsem uvažoval nad možnostmi,jak zajistit mým hafanům za jejich práci v zápřahu nějaký druh odpočinku nebo zkrátka, jak zajistit aby jejich pohybový aparát byl v pořádku. Někde jsem zaslechl o Dornové metodě pro psy, tak jsem si přečetl pár řádků a zjistil jsem, že jedna z nejpovolanějších osob z Čr bydlí kousek od nás. Jednalo se o manželé Dunovi, kteří dornovku vyučují.  Kouknul jsem na kurzy a zjistil, že jsou totálně plné. Před cca 3 měsící jsem narazil na článek musherky Jany Henychové, které organizovala kurz dornovky kousek od svého kennelu. Slovo dalo slovo a k narozkám jsem si tento kurz nechal nadělit :-). Kurz se konal v Horním Maxově v krásném prostředí Jizerských hor. Kurz na mě udělal ten nejlepší dojem. Dunovi jsou absolutní odborníci a to co předvaděla Andrea Dunová se psy mi bral dech. Kurz neměl hluché místo, měl výbornou organizaci, byl odborný zkrátka paráda. Po dvou dnech jsem získal certifikát na Dornovu metodu se psy.  

Naučil jsem se v základních principech provádět dornovu metodu, ale hlavně jsem se díky Áji Dunové http://dornovametoda-zvirata.cz/ naučil na svět zvířat hledět trochu jinými očima, než dosud. Za to velký dík. 

 

Dornova metoda: Základní a nejdůležitější význam DORNOVY METODY (dále jen DM) je navrácení kloubů a obratlů do fyziologické, tedy správné polohy. Je to jemná manuální terapie prováděná v dynamice svalového aparátu. Toto se děje volným a přirozeným pohybem za aktivní účastí pacienta.Tímto pohybem se obchází svalová ochrana, zaměstnané svaly nám umožní volnou manipulaci s klouby i obratli.Zároveň dochází i k uvolnění blokád ve tkáních a na energetických drahách. Navrácením kostí na své fyziologické místo se vyrovnává celková statika i dynamika. K této terapii používáme pozorovací a hmatové techniky.Pracujeme pouze dotykem rukou. Palcem, pěstí či dlaní vyvíjíme tlak na napravovanou kost či kloub. DM je velmi bezpečná, pracujeme za kývavých pohybů do prahu bolesti.  Citace ze stránek Dornova metoda-zvírata.cz  http://dornovametoda-zvirata.cz/stranka/dornovametoda

 

 

 

Soustředění mushing teamu Ostrava v Bartošovicích 29.-31.8. 2014

I my s našimi hafanami jsem se zúčastnili tohoto luxusního soustředění.

http://mushingteamostrava.cz/2014/09/02/soustredeni-bartosovice-29-8-31-8-2014-report/

 

 

 

Představuje mushing na letním táboře turistckého oddílu Lesani z Karviné

Byli jsme s holkami (Zira, Juli a Meg) představit mushing a na letním táboře turistického oddílu Lesani z Karviné. Tábor byl v krásném prostředí Telecí u Poličky. Po večerním povídáním o mushingu následovalo ranní vození dětí se psím spřežením. Největší ohlas vyvolala otázka, zda vydrží více psi nebo děti. Proto si to všichni vyzkoušeli, jaké to je někoho tahat. Musím uznat, že děcka byly skvělé. Zábava s taháním, jim vydržela hodně dlouho. Zřejmě dobrý oddíl :-)

 

 

 


 

 

                                                        

82. To je počet závodníků, kteří se účastnili 1. BOHUMÍNSKÉHO CANICROSSU. Pro mě ještě do včerejška nepředstavitelné číslo. Moje původní představa byla, že pokud přijde 40 závodníků na první ročník bude to úspěch. Velký, ale příjemný omyl A to nepočítám diváky. Opravdový velký dík všem, kteří se závodu zúčastnili a vážili mnohdy i dalekou cestu !!!! Pravdou je, že tak vysoký počet lidí přináší s sebou i věci se kterými jsme nepočítali a mě osobně zaskočily. Byly chvíle, kdy jsem nevěděl co dříve. Naštěstí jsem měl kolem sebe skvělé lidičky, kteří makali na 110 %. Závod odstartoval pěkným vystoupením tanečního souboru KATES. Děvčata se po vystoupení ochotně a odpovědně chopily i práce pořadatelů. Jako první odstartovala kategorie rodičů s dětmi, kteří běželi 100 m. Nadšení bylo vidět na všech stranách - rodičů, dětí i psů. Další kategorie byla mladší žáci. Tato kategorie byla nakonec nejpočetnější. Z 8 předběžně přihlášených se vyklubalo 23 závodníků. První kategorií, která při běhu opustila i areál s hřištěm, byli starší žáci, kteří vyrazili na trať dlouhou 500m. Po vyhlášení předchozích uvedených kategorií se na trať dlouhou 800m vydali junioři a po nich muži a ženy.Ti měli nejtechničtější a nejdelší trať a to 2650m. Na start se nakonec postavilo 31 závodníků. 21 žen a 10 mužů. Po doběhnutí posledního závodníka proběhlo vyhlášení, kdy prvním třem závodníkům předával ceny, medaile, diplomy a poháry k mé radosti místostarosta Bohumína pan Igor Bruzl. Všichni závodníci také obdrželi po doběhnutí do cíle krásnou placku s canicrossovou tématikou na památku. Na úplný závěr proběhla jízda psím spřežením od mushera Dana Navrátila pro zájemce z řad dětí. Celý závod také doprovázela možnost vyzkoušet si agility pod vedením zkušené instruktorky Kláry Bojdové, které i předvedla, jak to má fakt vypadat. Děti si mohly vyzkoušet i drobné soutěže jako házení na panák, na koš.

Závod dle mého názoru dopadl dobře. Nedošlo k žádnému zranění a všichni doběhli v pořádku. Závod si nakonec vyzkoušelo mnoho lidí, kteří netušili co to CANICROSS je. Tím byl naplněn můj hlavní cíl a myšlenka. Opět jsem se utvrdil, že cesta do mushingu vede hlavně přes canicross, který je základní individuální kategorií.

Na závěr bych strašně rád poděkoval všem, kteří se na celém závodu nějak podíleli.

1. Největší díky patří určitě Domu dětí a mládeže Bohumín, který zajišťoval spoustu věcí, kterých bylo tolik, že bych je nestačil ani vyjmenovat. Ale určitě veškeré technické vybavení, drobné odměny pro děti, poskytnutí nádherných medailí a ještě krásnějších pohárů a spoustu dalších věcí.
2. Městu Bohumín za podporu a za umožnění pořádat závody v tak pěkném areálu jako je Fit areál Gliňoč. Mnoho přespolních závodníků nám tento areál závidí.
3. Firmě Mazlíci Ostrava za poskytnutí cen - pochutinek pro pejsky.
4. Firmě Non-stop Dogwear za ceny pro závodníky a za zapůjčení postrojů a opasků bez kterých tento závod nelze pořádat.
5. JSB Match Diabolo a.s. Bohumín- Skřečoň za umožnění proběhnutí jejich areálem.
6. Tanečnímu souboru KATES za vystoupení a také za jejich pomoc a ochotu při celém závodě.
7. Danovi Navrátilovi za svezení dětí psím spřežením.
8. Firmě JANE-interiéry na míru (stolařství) v čele s Tomášem Netrim za pomoc při stavění trati, pomoc na startu, půjčením postrojů, opasků a hlavně tažných psů.
9. Petrovi Šostokovi za pomoc při stavění tratě, pomoc na startu, půjčení postrojů a půjčení psů.
10. Kláře Bojdové za ukázku agility a možnost vyzkoušení.
11. Honzovi Fedorowiczovi za fotodokumentaci celého závodu.
12. Jardovi Kalousovi z DDM Bohumín za bezchybné moderování celé akce.

13. Magdaléně Jedzokové (vedoucí knihovny Bohumín) za grafický návrh pamatných placek 1.CC Bohumín

13. Celé rodině ze pevné nervy se mnou (mojí ženě Lucce a sestřenicím Martině a Lence).
14. Všem závodníkům za bezproblémové chování a účast !!!!!! Moc si toho vážím.

Příští rok naviděnou.............

 

Fotografie ze závodu:    http://pajo.rajce.idnes.cz/1._Bohuminsky_canicross

Video:                            https://www.youtube.com/watch?v=r6x9--JfRtw&feature=youtu.be

                                                      http://www.mesto-bohumin.cz/cz/zpravodajstvi/videoarchiv/3394-vysilani-c-2014-17.html
                                      

http://www.mesto-bohumin.cz/cz/zpravodajstvi/novinove-clanky/30209-lide-a-psi-si-uzili-spolecny-den.html




Radíkovský sprint - rozloučení se sezónou  29.-30.3. 2014


http://www.zonerama.com/Link/Photo/11181328

Radíkovský sprint. Velmi technická trať v blízkosti ZOO Na Kopečku u Olomouce. Jelikož trať je fakt náročná, nestartuji v mé oblíbené kategorii scooter 2, ale v biku a scooter 1. Do biku si beru Ziru a do SC1 Julču. Obě holky šly fantasticky a to i přes teplé sobotní počasí. Zira se mnou nakonec vybojovala 1. místo s průměrkou 29,45 km/h, což na této trase mě velmi těší. Julinka v SC1 také první místo s průměrkou 26,22 km/h. V kategorii bike se Zirou jsme byli nejrychlejší  tým z celého startovního pole. S Julčou v SC1 nás porazila Zira a také Jirka Mencák se 4 psy. Naše Megča pak startovala s Kačou B. v kategorii cenicross, kde rovněž obsadily 1. místo. Díky Káči je vidět, že Megča má ještě co ukázat. 
 
Vození dětí na příměstském táboře DDM Bohumín



Dneska jsme již poněkoliká měli možnost udělat radost dětem na příměstském táboře v Bohumíně, tím že je povozíme psím spřežením. Děcka byly nadšené.


 

Hostem v tel. pořadu "Studio B"

Velmi zajímavá zkušenost............ :-)

http://www.mesto-bohumin.cz/cz/zpravodajstvi/videoarchiv/3300-studio-b-s-musherem-martinem-urbancikem.html


 

Další přednáška o mushingu. ZŠ Dětmarovice

Další pokec s dětmi o mushingu v základní škole. Tentokrát v Dětmarovicích, 1. stupeň, necelých 100 dětí. Musím teda uznat, že velmi ukázněné !!!!!!!!! Radost si s nimi pokecat. Dotazů opět tolik, že se na všechny nedostalo :-) Nakonec zase i podpisová akce :-) :-) To mě fakt vždycky dostane. Tentokrát bohužel bez skvělých zástupců z DDM Fontána z Bohumína.
Opět díky firmě Non-stop dogwear CZ za zapůjčení vybavení, díkes Petr Šostok za půjčení saní a dík moji dceři za full servis :-)
  

 
The international Middle/Short distance  Sled Dog Race (the world cup) "On the land of Sampo"     

Ve dnech 24.-26.1. 2014 proběhne v Petrozavodsku v Rusku závody psích spřežení světového poháru s názvem "On the land of Sampo". Názory z minulého roku jsou absolutně pozitivní, tak jsme se rozhodli to letos zkusit. Startovat budeme v kategorii skioring s 1-2 psy na sprintovou vzdálenost 10km. Účast bereme jako velkou zkušenost a dobrodružství, protože to jak se nám pojede v mrazech, které tam panují (-25st.C) vůbec nevíme. Třeba zmrznem v první zatáčce........ :-)  Držte palce.


Výsledek: Když mě na začátku podzimu oslovil  Martin Vrtěl (jezdí spřežení s 6 psy), jestli bych neuvažoval o závodech v Rusku a zda bych na jedny nejel s ním, přišlo mi to jako sranda. Já, a Rusko....já a teploty hluboko pod nulu......no to asi ne. Později mi to začalo vrtat v hlavě, slovo dalo slovo a já se rozhodl, že si udělám výlet. Absolutně bez ambicí, jen tak se podívat do Ruska a nabrat nějaké zkušenosti. Začal jsem teda připravovat psy a hlavně taky fyzicky sebe pod vedením Katky Bobči Bobiny z Canicrossu Ostrava. To, že tréninky běžců nejsou žádný med jsem zjistil záhy :-). První zkušenosti s Ruskem jsem získal již při vyřizování různých potřebných formalit do Ruska, jako je vízum a všelijaké potvrzení pro psy. Zjistil jsem, že v Rusku je důležitý papír s razítkem. Pak máte klid :-). Odjezd do Petrozavodsku jsme naplánovali na úterý večer po moji směně. Je to 2000 km, takže jsme počítali s cestou kolem 26 hodin. Skutečností pak byla cesta o délce 32 hodin a to i s ohledem na časový posun 3hodiny. Cesta byla fakt dlouhá. Nabyl jsem dojmu, že nejhorší silnice jsou v Čr a v Polsku. Hlavní tahy v Rusku naprosto v pohodě. Cesta přes Litvu, Lotyšsko a Estonsko bez jakéhokoliv problému. Všechny země mě příjemně překvapily, jak to u nich hezký vypadá.  První vzrušení nastalo na přechodu v Estonsku do Ruska. Zvyklí z jiných přechodů, do jiných zemí jsme zajeli k závoře a hned nás vyhodili s tím, kde máme „bilet“. Něco rychle vysvětlili a bez dalších vlídných slov nás otočili. Pochopil jsem, že musíme jinam k budce, kde si koupíme „bilet“. Objeli jsme hranici a zaparkovali k jiné závoře. Zde se chvíli nic nedělo, až nás oslovil kamioňák stojící za námi. Ten telefonoval mluvítkem na hranice a ze sluchátka, jsme slyšeli jen něco ve smyslu „co tam ti zasranci zase dělají“ :-).  Kamioňák nám pomalou ruštinou vysvětlil, že si musíme na začátku města (Narva) koupit lístek a s ním teprve přijet. Takže zpátky na vjezd do města, kde nám na obrovském parkovišti za 1,4 eura, dali nějaký papírek. Popojeli jsme k další budce, kde jsme za 3 eura dostali další papírek a mohli konečně na přechod. Zde už následovala klasika. Chladní celníci tvářící se, že je otravujeme :-) Důsledná kontrola zavazadlového prostoru a vozíku se psy. Celkem 7 budek, kde u každé kontrolovali něco jiného. Po průjezdu jsme si fakt oddychli. Následující cesta do Petrozavodsku už byla v pohodě.
         Po příjezdu do Petrozavodsku jsme se ubytovali v pěkném hotelu přímo v centru biatlonového střediska. Sranda byla, že když jsme se ptali lidí na biatlonový areál nebo lyžařský areál, tak 2 km od místa o něm nikdo nevěděl. Jakmile ale slyšeli „gonka se sabákami“, což jsou závody se psy, věděli o tom místě všichni. Reklamy na závod byly všude. Já začínal závod v sobotu, takže jsem si v pátek po první etapě, kdy jeli midaři, jel projet kousek tratě. Trať byla slušně upravená, zatáčkovitá a hlavně nahoru a dolů. V sobotu vše vypuklo. Na místě závodu bylo při našem příjezdu už vše v plném proudu a mraky diváků. Hudba hrála na plné pecky, lidi tančili a uváděč zpíval a neustále něco mluvil. První odstartoval Martin a já měl čas se dobře rozcvičit a připravit psy. První problém nastal, když jsem si oblékl boty na lyže a při chůzi mi praskl upínací systém, který jsem před nedávnem reklamoval. No co se dá dělat. Jel jsem tedy s jednou nohou totálně volnou v botě. GO!!!  Psi po 4 denním válení vystartovali jako šílení a první kilometr jsem se nezmohl, abych bruslil. Buď jsem byl ve vajíčku nebo jen píchal hůlkami. Na druhém kilometru byla prudká 90 st. zatáčka v úzkém koridoru. Zde holky nechtěly pochopit co je to pomalu, tak jsem to raději položil :-)  Než jsem vstanul, tak si holky oddychly a vystartovaly znova, jako by neměly za sebou nic a nikoho. Následovaly prudké velmi klikaté cestičky pod mostem. Na jeho konci jsme to položili znovu, protože holky se nemohly rozhodnout zda vlevo nebo vpravo. No než se rozhodly, tak bylo pozdě. Pak už to fičelo. Z kopce jsem holkám raději brzdil, ať jím šetřím ramena, protože nás čekal druhý den a rychlosti podle GPS byly fakt rychlé. Zbytek trasy proběhl už docela dobře. Měli jsme ještě další dvě zaváhání v zatáčkách, ale pak už to bylo v pohodě. V cíli jsem měl i přesto, že jsem nevěděl výsledek, velmi dobrý pocit z holek. Šly úplně famózně. Tak „nadupané“ jsem je ještě neviděl :-). Když jsem se pak dozvěděl, že jsme druzí, tak to umocnilo výborný pocit ještě více. V neděli jsem nastupoval na start s tím, že stáhneme 36s náskok prvního. Oproti prvnímu dni jsem se ani pořádně neoblékal a hlavně jsem si oblékl kompresní podkolenka Canicross Ostrava. :-) V první zatáčce jsem si to, že to stáhneme už nemyslel, protože jsme se zase váleli :-) To jestli to bylo mým ne-umem nebo starými, vychechlanými botami, které jsem si vzal místo nových poškozených je otázkou :-). Další část tratě byla už totálně v pohodě. Holky věděly kudy mají běžet, tak jsem ani nemusel dávat pokyny. Z kopců jsem to maximálně pouštěl. Poslední kopec jsem myslel, že vypustím duši :-) a na holkách bylo poprvé vidět, že už toho začínají mít taky dost. Naštěstí to bylo 800m před cílem. Do cílové roviny jsem jel naplno, protože jsem cítil, že ten za mnou do toho buší co to jde. Později jsem se dozvěděl, že jsem si to myslel dobře. Třetí z prvního kola zajel nejlepší čas obou dnů z nás všech SKJ 2. Na nás mu chybělo stáhnout 5s, které zůstaly pro něj nepokořeny a nám díky tomu zůstalo 2. místo. Tento závod mě naprosto uchvátil. Atmosférou bych ho trochu přirovnal k velkému závodu Pirena, akorát že toto bylo vlastně jen „na víkend“. Organizace super, trať pěkná, lidi fantastičtí, pohodová atmosféra..........co více si přát. Snad jen to, ať jsme zdraví a můžeme příští rok jet zase.

Přednáška v ZŠ - tentokrát v ZŠ Bezručova Bohumín

Přednáška v ZŠ Bezručova Bohumín. Opět s podporou DDM Fontána Bohumín. Celkem 80 dětí....

Díky firmě
non-stopdogwear.cz/ za zapůjčení vybavení. Díky Péťovi Šostokovi za zapůjčení saní......

  

Zhodnocení sezóny 2013
 

V podzimní sezóně 2013 jsem absolvoval 7 závodů. Vrcholem sezóny bylo Mistrovství Slovenské republiky dryland-World cup ve Spišské Nové Vsi, následované Mistrovstvím světa ve Falze di Piave v Itálii. Posledním důležitým závodem bylo Mistrovství republiky ČR v Bělči nad Ohří.

Sezónu jsem zahájil 14.-15.9. 2013 na závodech ManMat Canicross Okolohradce. Startoval jsem v kategorii scooter 2. V tomto závodě jsem se umístil na 1. místě. (http://www.mushing.cz/index.php?kod=&modul=zavody&m1=vysledky&rok=2013&czavodu1=28 )

 Druhý závod proběhl 21.-22.9. 2013 v Louce u Olešnici. Závod nesl název „Ježdění na Valše“. Startoval jsem opět v kategorii scooter 2 (koloběžka s dvěmi psy). Zde jsem se opět umístil na 1. místě. Také jsem byl nejrychlejším závodníkem ze všech kategorií.

( http://www.mushing.cz/index.php?kod=&modul=zavody&m1=vysledky&rok=2013&czavodu1=21 )

 Dalším závodem byl Memoriál Daniela Lukáča ve Slovensku v městě Mošovce. Zde jsem startoval ve dvou kategoriích a to scooter 2 a bikejoring (kolo s jedním psem). V obou kategoriích jsem se umístil na 2. místě. ( http://www.mushing.sk/vysledky/2013-10-19-0.htm l)
 

Čtvrtým závod byl opět na Slovensku a jednalo se o pohár primátora města Spišská Nová Ves, Mistrovství Slovenska Dryland, World cup. Jednalo se o otevřené mistrovství Slovenské republiky. Startoval jsem opět ve dvou kategoriích a to scooter 2 a bikejoring. V kategorii v bikejoring jsme se umístili na 2. místě a stali se více mistry Slovenska pro rok 2013. V kategorii scooter 2 jsme se umístili na 1. místě a stali se mistry Slovenska pro rok 2013. Dále jsme zde vyhráli pohár primátora Spišské Nové Vsi, neboť jsme projeli trať nejrychleji ze všech závodníku a utvořili jsme zde nový rekord tratě. Nakonec jsem byl také účastníkem smíšené štafety, která skončila ze všech štafet na 1. místě.

( http://www.mushing.sk/vysledky/2013-10-26-4.html )

 Vrcholem sezóny bylo Mistrovství světa off snow. Konalo se v Itálii v městečku Falze di Piave. Tento závod se mi vůbec nepovedl. První ranou byla mnou zjištěna změna pravidel uchycení psů, což velmi ovlivňuje způsob jízdy. Druhým problémem byla totálně bahnitá trať se kterou jsme se nedokázali vyrovnat. Závod se nakonec jel na jedno kolo, protože Italové kvůli teploty zrušili první kolo. Nakonec jsme se umístili na 13. místě. http://www.flickr.com/photos/helmut_dietz/10796117364/in/set-72157637547901793

Šestým závodem byl závod mého domácího klubu. Závod se konal 16.-17.11. 2013 v Radíkově u Olomouce. Zde jsem startoval v kategorii scooter 2 a scooter 1. V obou kategoriích jsem se umístil na 1. místě. V kategorii SC1 jsme zajeli nejrychlejší čas ze všech zúčastněných závodníků. http://hanackymushersclub.webnode.cz/novinky/

 Posledním závodem podzimní sezóny bylo Mistrovství republiky České republiky v Bělči nad Ohří. Zde jsem jel s cílem obhájit první místo z loňského roku v kategorii scooter 2. Ze závodu jsme byli bohužel v druhém kole diskvalifikování pro neprojetí celé tratě, neboť jsem měl technickou poruchu. Na koloběžce se nám při závodě zlomila karbonová vidlice. (http://www.mushing.cz/index.php?kod=&modul=zavody&m1=vysledky&rok=2013&czavodu1=6 )
 

Pavel Prchal   https://www.facebook.com/pavel.prchal.79?viewer_id=1783705142



Radíkovský sprint  16.-17.11. 2013

Nějakou dobu jsem se rozhodoval jestli jet do Radíkova, nebo do polského Mikolova, který mi více vyhovoval délkou tratě. Nakonec jsem se rozhodl pro domácí Radíkov, protože jsem to spojil s návštěvou babičky a také proto, že zde jelo několik účastníků Canicross Ostrava. Na závody jsem dojel až v sobotu. Hned při prezentaci mě pořadatelé překvapili tím, že dosavadní trať obrátili do protisměru. Rozhodl jsem se startovat v kategorii SC1 a SC2. Do SC2 nasadím Ziru a Megču, protože trať v Radíkově je hodně technická a některé úseky jsou díky kořenům poměrně náročné. Do SC1 dám Julinku. Startovalo se po 30s. Protože jsem startoval 2x musel jsem se s prvním startem přesunout tak, abych stihl v klidu start druhý. Začal jsem tedy SC2. Startoval jsem první za midařema. To se ukázalo nakonec né moc šťastné, protože mě pořadatelé pustili na midovou trať. Než jsem si toho všiml, ujel jsem docela slušný kousek, po kterém jsem se musel vracet. No a aby toho nebylo málo, na jedné z náročných části, jsem upadl, protože se moje dvojka na místním povrchu nedala absolutně ubrzdit. Nakonec jsem tedy dojel v pořádku a jen s odřeným stehnem :-). Start druhý s Julčou byl naprosto v pohodě. Z výše uvedených důvodů jsem s SC1 byl rychlejší o 40s, než s SC2.
Druhý den jsem se proto rozhodl, že v kategorii SC2 pojedu pouze s jedním psem a to hlavně kvůli bezpečnosti (zkušenost z Louky). První nedělní start byl na pohodu. Druhý start také a to až do doby, kdy jsem musel asi na dvě minuty zastavit a pomáhat dvěma spřežením, které měly problémy. Nakonec jsem ale dojel v pořádku.
V obou disciplínách jsme udrželi 1. místa a dokonce jsme s Julčou v SC1 projeli celou sprintovou trať absolutně nejrychleji ze všech zúčastněných.

SC1..................Juli.......................... 1. místo
SC2..................Zira, Meg................. 1. místo


 

Mistrovství světa off snow 2013, Itálie-Falze di Piave



MS IFSS of snow, Falze di Piave, Itálie - letos se nám to oproti loňsku úplně nepovedlo. Teda pokud jako úspěch neberu to, že jsme se nikde nevysekali a dojeli naprosto v pořádku. Docela nás naštvala informace, že psy dle pravidel IFSS nemůžeme mít přivázené k pasu, ale musí být za koloběžku, což je tada proti českému závodnímu řádu jinak. Pro nás co jezdíme za pás je to obrovské změna, na kterou si člověk za týden rozhodně nezvykne. Tím tuplem né na takové trati jako byla ve Falze. Bahno bylo snad všude. Po organizační stránce, to bylo až do soboty na Italy jakž takž. Potom se projevila jako totálně nepružní. Ukázalo se, že je pro ně jednoduchší něco zrušit, než přesouvat, přečasovat...... Sobotní etapu úplně pro naši kategorii zrušili. Jelo se tedy pouze v neděli. Rozhodl jsem se jet na absolutní jistotu, protože jsem se fakt nechtěl rozsekat. Nakonec z toho bylo 13. místo.



Spišská nová ves, Slovensko, Mistrovství Slovenska a Světový pohár IFSS

Skvělé závody!!!!! Jedny z nej co jsem jel. Bezchybná organizace, fajn stakeout, dobrá trať, super ceny, občerstvení. Zkrátka bomba. Opak Mošovců. A závod to byl až do konce, protože tady byla slušná konkurence v podobě dalších zahraničních závodníků. Brousil jsem si zuby a pohár pro nejrychlejšího jezdce. První den se mi to nepodařilo, ale druhý den ano!!!!! byl jsem rád. Holky běžely fakt parádně. Průměrka 34km/h na 5km je fakt dobrá. Díky Katarině Vigodové jsme si vyzkoušeli i štafetu, kterou jsme také vyhráli. Zkrátka paráda.

Championship of Slovakia, World cup IFSS.
Kategorie: Scooter 2.
Psi: Juli a Zira,
1. místo + nejrychlejší tým závodu.
Vzdálenost: 5km, Nej.čas: 08:49:710, Průměrná rychlost: 33,98 km/h.

BKJ: 2 místo, Meggie
SC2: 1 místo, Juli, Zira
Nejrychlejší tým závodu
Štafeta: Katarina Vigodová BKJ, Bobča CC, Já SC2,   1. místo

 


Přednáška o mushingu na ZŠ, ČSA , Bohumín

Když mě oslovil ředitel ČSA školy v Bohumíně prostřednictvím Dům dětí a mládeže Bohumín, p. o. jestli bych neudělal ve škole přednášku o mushingu, tak jsem nejdříve zaváhal, ale protože pracuji s dětmi tuto "výzvu" jsem přijal. Děti jsme rozdělili do dvou skupin, kdy každá čítala cca 120 dětí. Děti byly super a dotazů bylo tolik, že jsem ani nestíhal odpovídat. Zábavnou formou jsem se snažil vysvětlit historii mushingu a hlavně dnešní individuální disciplíny. V jedné skupině byly i děti z Mateřské školy. Zde jsem měl trochu obavu jak to pochopí, ale nakonec se ukázali jako to nejlepší publikum. Největší zájem byl samozřejmě o moje psí holky a také o vybavení. Dokonce jsem se několika dětem podepisoval :-), což jsem nikdy nezažil. Na závěr jsme vyhlásili výtvarnou soutěž téma "mushing". Autoři 10 nej obrázků vyhrají jízdu na psím spřežení.

Velký dík patří Domu dětí a mládeže Bohumín za organizaci, Výtvarnému klubu Škorpión za namalování obrázku k historii mushingu, Petr Šostok za zapůjčení saní,panu řediteli školy Mgr. Adrianovi Kuderovi, všem dětem za granulky pro psy a Non-stop dogwear CZ za zapůjčení výbavy pro ukázku.


   


Mošovce 2013


V této sezoně poprvé v zahraničí. Mošovce mají perfektní trať, co se týče povrchu. Jsou to vlastně samé louky a polní cesty. Počasi nám vyšlo na jedničku. Ráno docela zima a přes den sluníčko. První den jsem jel z holkama v kat. SC2 první a po mě Tobi. Holky trochu blbly, když nevěděly, kde běžet a tlačily se na midovou trať. Zbytek proběhl v pořádku. Po prvním kole jsem byli za Tobim na druhém místě. Kolo s Paldim od Tobihom byla paráda a po prvním kole jsme byli první s náskokem 4s před druhým.
Druhé kolo běžely holky naprosto v pohodě a druhé místo jsme udrželi. Kolo s Paldíkem jsem jel na plno a přesto, že jsme se zlepšili na udržení prvního místa to nestačilo a dle času jsme měli být druzí.  To byla však jen moje domněnka.

Asi by to nebyly Mošovce, kdyby nebyly problémy s časomírou. To jsem zjistil, až při vyhlašování, když jsme nebyli vyhlášení, protože mi přidali půl minuty. . Podal jsem tedy PROTEST.  V dané chvíli se nedalo nic změnit, takže jsme se domluvili, že pošlu vedoucímu za časomíru moje údaje z GPS hodinek.  S časomírou měla problém i naše závodnice Jana Tomáškováa  i Veronika Navrátilová. Ještě týž večer mi protest uznali a změnili výsledkovou listinu.

Krásné závody, super trať, ale vždy obrovské problémy s časomírou a organizací. Na Mošovcích totiž neexistuje žádná jistota. Když mi řekli že bude třeba startovka vyvěšena v 23, 00 hod, tak jsem netušil, že nebude vyvěšena ani hodinu před startem. To jsou ty nejmenší problémy...  fakt škoda tak krásných závodů....

Scooter 2.....         2. místo
BKJ..............          2. místo

 

Biřička 2013 - ManMat Canicross Okolohradce

Letošní musherská sezóna of snow začala závodem v Hradci Králové dne 14.-15.9. na místě zvaném Biřička. Biřička je nádherné místo. Ideální pro pořádání různých závodů a to jak na kole, tak právě i závodů musherských.

Sezónu ve které nás podporuje MĚSTO BOHUMÍN jsem se rozhodl začít v mé nejoblíbenější kategorii a to SC2-scooter (koloběžka) s dvěmi psy. Strašně jsem se těšil a byl jsem poměrně nervozní, což se pravděpodobně projevilo na startu, kde jsem si nevšiml, že se mi překřížil postroj s krční spojkou. Toto jsem uviděl až po tom co jsme vystartovali. Jelikož se jednalo o závod na 4,5 km, zastavit a vše opravit by znamenalo obrovskou ztrátu. Rozhodl jsem se celou etapu odjet i s tímto deficitem. A vyplatilo se. Po prvním kole jsme byli na prvním místě s náskokem 20 sekund. Druhé kolo, druhý den jsem si díky startu Gundersenovou metodou první místo pohlídal a jel na totální jistotu. První místo bylo naše.




Louka u Olešnice - Ježdění na Valše

Druhým zářijovým závodem byla Louka u Olešnice v oblasti Blansko. Jedná se o nejtěžší trať v ČR, protože celá trať je buď totálně nahoru nebo totálně dolů. Závod trochu poznamenalo počasí. Trať je sama o sobě náročná a tím, že byla mokrá to bylo ještě komplikovanější. V kategorii SC2 jsme ještě konzultovali zda pojedeme s dvěma psy, nebo pouze s jedním s ohledem na bezpečnost. Nakonec jsme se rozhodli pro dva „motory“. Upřímně říkám, že to bylo hodně náročné. První těžký sjezd a prudkou zatáčku jsem v mé kategorii projel bez pádu jediný i když s velkým štěstím. Po prvním kole jsem byl první. Druhý den jsem se opět rozhodl, že pojedu na dva psy. Moji soupeři šli pouze na jednoho psa. Po dokončení závodu jsem si říkal, že jsem měl dát na ně. Dva tvrdé pády mi daly co proto. Náskok z prvního kola jsme udrželi a tak jsme vystoupali na nejvyšší stupeň bedny.


                                                                                                                                                                                                                     foto by Airusha

Září 2013

Vzhledem k milé skutečnosti, že nás tuto sezónu podporuje Město Bohumín, vzniklo v dílně Lenky Blachové  - Wami design.cz naše nové logo.

  




Vození dětí z příměstského tábora DDM Fontána Bohumín

Již třetím rokem jsme pravidelně zváni, abychom s Juli, Zirou a Meggie navštívili příměstský tábor Domu dětí a mládeže Bohumín a povozili děti psím spřežením. A protože ohlasy ze strany dětí i rodičů jsou vždy velmi pozitivní, pozvání jsme rádi přijali. Tentokrát jsme jezdili v Bohumíně Skřečoni v oblasti zavané Gliňoč.

Krátký šot z akce:

http://www.mesto-bohumin.cz/cz/zpravodajstvi/videoarchiv/3034-tik-bohumin-aktualne-od-27-cervence-do-2-srpna-2013.html                od 19:20min.

http://www.youtube.com/watch?v=2-C6zar871A

Přednáška
Naše první přednáška co se týče mushingu. Když mě oslovila paní ředitelka knihovny Bohumín, jestli bych jim neudělal v rámci projektu Expediční kamera přednášku o mushingu, tak se přiznám, že mě docela zaskočila. No a když mi při domluvě řekla, že s sebou  mohu vzít všechny ESP tak jsem se orosil-)))). Představa, jak se mám soustředit na přednášku a ještě držet naše 3 potrhlé ESPečka se absolutně neslučovala. Nakonec jsem ale kývl, protože tak krásný sport, jakým je mushing, je potřeba propagovat. Jen jsem trval na tom, že vezmu pouze jednoho psa. Koho ale vezmu, bylo docela velké dilema. Zira je zlatíčko, které má perfektní poslušnost, ale při rozradostnění si učurává, což vzhledem k tomu, že tam je koberec jsem postupně zamítal. Julča je nejlepším hafanem v naší směčce co se týče výkonnosti, ale zase její poslušnost je na bodu mrazu-))). Nakonec jsem teda vsadil na zkušenost a vzal mámu Megču. Musím řict, že to byla dobrá volba-)))). Přednáška nakonec dopadla dobře. Snad jsem nikoho nenudil a tento krásný sport náležitě představil.

   

Meg si přednášku užívala                       Představujeme plemano ESP.                                                                  A v takových postrojích se běhá....

Radíkov-rozloučení se sezonou 2012-2013

Poslední závod na suchu této sezóny. Radíkovu jsem dal přednost před MČR na sněhu, protože mám už zimy až po prk a hlavně nastavené vzdálenost 19km nám vůbec nesedí. Do Radíkova jsem odjel s mírným očekáváním, protože teploty klesaly pod -8st.. Z tohoto důvodu jsem si raději vzal i tříkolu. Mé obavy se naplnily. Po projetí trasy jsem se z mé oblíbené kategorie SC2 a bike z důvodu bezpečnosti přehlásil do kategorie C a SC1. Trať byl totiž na mnohá místech pokryta ledovými plotnami a to i přesto, že pořadatelé dělali co mohli. S mojí dvojkou by to byla zcela jistě cesta do nemocnice-)))). Takže si aspoň vyzkouším poprvé kategorie, které jsem nikdy v závodech nejel. Céčko bylo zajímavé již na startu, kde Megča vyváděla jako divá. No musím říct, že po odstartování to bylo docela zajímavé. Tak často jako dnes jsem již dlouho nebrzdil-)))). 3kola byla dobrou volbou. Po dojetí jsem by spokojen a to i přesto, že od půlky si Zira přešlápla šňuru a tak celou dobu jela s ní pod břichem. V kat. SC1 padla volba na Julču. Byl jsem zvědav, jak zvládne dvě etapy za sebou, ale v pohodě. Na startu byla oproti jiným startům hodně v klidu, ale na trati na to, že už měla jeden závod za sebou tak fakt dobrý. Jeli jsem hodně na jistotu a úplně v klidu. Tipl bych, že jsme jeli, tak na 6o %. Po dojetí jsem byl rád, že jsem v cíli. Celá jízda byla docela vzrůšo-)))). Druhý den se vše opakovalo, s tím rozdílem, že mi trať přišla už o něco lepší. Nakonec z toho bylo 1. místo k kat. SC1 a druhé místo v kategorii C. Nutno podotknout , že oproti konkurentům v kat. C jsem startoval pouze s 3 psy a tak náš výsledek byl suprový. Pořadatelům v čele s Renčou patří za tyto závody dík.

  foto: profiJessi


1.3.2013  Kynolog roku 2012 
Tak nás někdo nominoval do ankety Kynolog roku 2012 v sekci Mushing. Hlasování probíhá na stránkách. Budeme s halkami rádi za vás hlas. Díky. http://www.kynologroku.cz/hlasovani


12.2.2013   Vození dětí na příměstském táboře v Bohumíně.

Již podruhé jsem přijal žádost DDM Fontána v Bohumíně, abych povozil děti se psím spřežením. Musím říct, že jsem nezaváhal ani na chvilku, protože tyto akce s dětmi mám rád, neboť jejich radost je fantastická. Po domluvení několik nezbytností jsme se na to vrhli. Akce dopadla na jedničku, počasí přálo, děcka byly super a hafani si to užili.

Malá ukázka:

http://www.mesto-bohumin.cz/cz/zpravodajstvi/videoarchiv/2808-jarni-prazdniny-plne-zazitku.html


   


21.1.2013   Zimní trénink    https://www.youtube.com/watch?v=boLkisQJr1o

1.1.2013    Tabulka umístění štěňat po naší Meggie a Jumpym v podzimní sezóně 2012/2013
               viz. odkaz sezóna 2012/2013

         


Mistrovství České republiky off snow 2012, Běleč na Orlicí

Po mistrovství Evropy jsem byl na toto klání velmi zvědavý. Trať v Bělči je  podobná tomu co jsme jeli v Německu. Zkrátka rychlá trať bez převýšení. Do Bělče jsme na konec odjeli celá rodina, a má žena a Simča mi dělali super servis -)))))). Je to velký rozdíl, když si člověk musí dělat všechno sám, nebo mu to někdo přichystá .-)))
Po startu 1. den nám to jelo fantasticky a co jsem kouknul na tachometr tak jsme jeli přes 35km/h. Maximálku, kterou jsem naměřil, byla 43km/h, což už je slušný kalup. Malinko bylo tepleji, než bych si přál, což se projevilo v posledním kilometru. Největším zdržením však bylo zahnutí Julie na midovou trať a pak hlavně nenadálý pád cca na 4km. Vstal jsem rychle, ale měl jsem totálně vytočené řidítka, které jsem něměl čas spravit. Tušil jsem, že je zle, přotože s otočenými řidítky na pravou stranu se jelo fakt blbě. Nakonec jsme teda první den dojeli na druhém místě se ztrátou 9 sekund na Pavla Porubského - mimochodem loňského mistra světa. Když jsem si však vyhodnotil večer v klidu ztrátu pádem a blbým zatočením, tak bylo zřejmé, že tuto ztrátu jsme schopni stáhnout. Nohy jsem ale měl po prvním dnu rozbité jako Berlín -)))))) Docela mě mrzelo, že tento závod nevyšel Verči N., kterou jsem tipoval, že bude na bedně. -((  Druhý den jsem na start šel s tím, že do toho dám maximum, ale zatáčky pojedu na jistotu. To vše klaplo, až na ty zatáčky, které jsem rozhodně na jistotu neprojížděl -))))). 800m před cílem jsem díky Simči věděl, že jsme Pavla stáhli o 8 sekund, a chybí nám jedna sekunda do vyrovnání. Posledních 800m a zejména cílovou rovinu, jsme šli totálně na krev. Holky jako by tušily co je v sázce, a poslední stovky metrů šly famózně. Jako by neměly za sebou 6km. V cíli se odhady času, kolik jsme teda dojeli za Pavlem, lišily a každý, kdo stopoval říkal jiný čas. Nechali jsme to teda až na vyhodnocení. Byl  jsem nakonec velmi rád, když mi sdělili, že jsme se s holkama stali  mistry České republiky v kategorii scooter 2 pro rok 2012, protože jsme dokázali jet druhý den o 11 sekund rychleji, než Pavel a tím pádem jsme v celkovém času byli lepší o 2s!!!!!!!!!!!!!!

       

foto by Jitěnka.rajce.net



Mistrovství Evropy off snow 2012, Christianslust Německo

 
 
Na mistrovství Evropy jsem odjížděl s velkými otazníky. Kromě toho, že mi někdo na posledních závodech ukradl celou musherskou výzbroj, tak jsem bojoval s myšlenkou jestli mám vůbec jet. Nakonec jsem se rozhodl, že tuto příležitost si nenechám ujít. Závod samozřejmě abslovuji v kategorii SC 2, což je koloběžka s dvěmi psy. Dalším mým zklamáním bylo, že kvůli zranění nepojede můj  konkurent, ale velký kamarád Michal Tobiášek. Ten mi ale  nabídl, že mi do Německa půjčí jeho celou výzbroj. Při této domluvě, nastal i bláznivý nápad, že k moji Julči, bych mohl zapřáhnout jeho Fitiho. Nejdříve jsem si říkal, že je to super nápad, ale pak jsem měl trochu obavy, jak se bude Fiti chovat, jak poběží, když za ním pojede někdo na koho není zvyklý. Z tohoto důvodu jsem do Německa vyjel dříve a stavil se za Tobim a jeden den u něj trénoval. Dvojka Juli, Fiti běžela výborně. I přesto tady bylo mnoho otazníků, jak poběží, když se pojede naprosto na plno. Nakonec jsem si řekl, že kdo neriskuje nevyhrává a do Německa jsem odjel se psy Juli, Zira a Fity.
Cesta do Německa byla v pohodě, dokoce jsme měli zpestření a to jízdu trajektem přes nějakou řeku. Po příjezdu na místo  jsem se rozhodl, že si ihned půjdu projet trať dokud je světlo. Bohužel trasy nebyly vůbec rozlišené, která je pro kterou kategorii. Udělal jsem osudovou chybu, že jsem trať jel projet se psy a zabloudil jsem. Nakonec psi naběhali skoro 7km. Byl jsem naštvaný sám na sebe a pro příště si musím zapamatovat, že si mám trať projet sám a  až si budu jistý tratí, tak se psy. Trať jinak byla pro nás příjemná, protože takovou podobnou máme doma. Rovinka, pár zatáček, žádné převýšení. Den před závodem nastalo pár protestů kvůli části trasy, která se jela v obou směrech a nebyla ničím oddělená. Vůbec jsem si nedokázal představit, že pojedu se psy přes 40km/h a proti mě pojede musher stejnou rychlostí. Nakonec po protestech pořadatelé cestu rozdělily pomocí tyčí a uměl. pásek. Sobota a první den závodu. Počasí bylo dobré a i když bylo nějakých 7 stupňů po dojezdu jsem zjistil, že jsem mohl hafany namočit, protože se hodně zahřívali. Do závodu jsem šel s tím, že pojedu total na jistotu, protože některé zatáčky byly hodně zrádné (listí, bahno). Docela jsem se hecl. Psi běželi parádně. Zatáčky jsme na můj vkus projížděli hodně pomalu, ale raději pomalu, než spadnout -)))) Obrovským překvapením bylo pozdější zjištění, že jsme po prvním dnu na 3. MÍSTĚ. Přede mnou byl o 8 sekund Igor Tracz a o 2s Lena Boysen, což jsou velké ikony současného mushingu. Za náma byl další závodník o 4 sekundy. Rozdíly byly fakt minimální. Přiznám se, že jsem byl z toho hodně nervozní, a neustále jsem na to musel myslet. Druhý den jsem byl hodně nervozní, ale na startu plně koncentrován. Špatný bylo, že celou noc pršelo a na trati bylo mnohem více bahna, což mě, těžkému závodníkovi nevyhovuje. Dal jsem do toho vše a zatáčky jsem projížděl na hranici pádu. Cílovou rovinu si nepamatuji -)))))) Dlouho nebyly vyvěšeny výsledky, ale nakonec mi Péťa Krupička řekl, že jsme 3. místo udrželi. Byl jsem strašně rád!!!!!!!!!
Obrovské zkušenosti, obrovská radost!!!!!  Strašně mě potěšil celý český tým, který mi držel palce a hrozně mě podporoval.
Ukončil bych report tím, že toto byl můj největší sportovní zážitek a úspěch!!!!!!!!!!!!!

Obrovský dík patří mé rodině, mému doghandlerovi, což byla má dcera Simona, která mi po celou dobu dělala fantastický servis.
Dík mému kamarádovi Martinovi Lukaszczykovi, majiteli firmy Elektro security, který mi umožil si vydělat peníze na přípravu mého týmu a mě a na cestu do Německa.
Obrovský dík Tobimu za Fitíka, za půjčenou výstroj, za obrovskou podporu, a za to že nám věřil, že na tu medaili máme, protože to dokázal přenést i na nás, což bylo hodně důležité.


                                                                                                                                                                   foto by Per Sverre Simonsen

Video: http://pinky2.rajce.idnes.cz/European_Championship_off_Snow_Nemecko_3.11-4.11.2012/#Martin_Urbancik-cil.jpg
Výsledky: http://www.baerumhk.org/files/Christianslust_Day2_2012.pdf

http://dogsportmag.eu/2012/11/05/2012-esdra-dryland-european-championship-final-results




 
 
 
Říjen
Další závody probíhaly ve Vroutku, kde jsme se těšili, protože je zde perfektní trať. Rozhodl jsem se, že pojedu jak bike, tak i scooter. Meggie na biku nakonec vybojovala 1. místo a s Julčou a Zirou ve scooteru jsme byli  na 3. místě.
 
Červený Kostelec- zde jsme jeli, aby holky nestály před chystaným ME a co nejvíce odjely závodů. První den jsme jeli s holkama ve scooteru na pohodu, což se nakonec ukázalo jako chyba, neboť zde zabojovala Verča Navrátilová a po prvním dnu byla první s náskokem 8 sekund. V biku jsme měli před druhým náskok 8 sekund také.  Druhý den jsem si říkal, že v obou kategoriích nedám nic zadarmo. Na kole jsem jel fakt na krev a 1. místo jsem udržel. Brndu jsem jel také na krev, ale stáhl jsem jel 7 sekund a tak jsme celkově zůstali za Verčou o 1 s. Verča si 1. místo zcela oprávněně zasloužila a mě 2. místo, také velmi potěšilo, protože se z toho nakonec vyklubal perfektní závod a bylo o co do konce bojovat. Za 2. místo tak jsem byl spokojený, protože jsme jeli já i holky totálně naplno a perfekně.  Závod byl pro mě velkým ponaučením, že je potřeba i 1. dny jezdit na plno. -)))))
 
Horník -  Horník jsem bral jako poslední přípravu před ME. První den se mi jelo fakt dobře, a nenechal jsem nic náhodě. Holky šly parádně a po prvním dnu jsme byli před druhým Pavlem Porubským (loňský mistr světa) o cca 4s. Bike jsem tenkokrát nejel. Druhý den ovšem silně nasněžilo a rozhodovalo se zda se vůbec pojede. Závodníci v naší kategorii se domluvili, že my závod pojedem. Bylo to docela o hubu, kolobka na sněhu hodně klouzala, ale náskok jsme udželi a obsadili 1. místo.


23.9. 2012
Louka u Olešnice

Tak nám začala nová podzimní sezona. My ji zahájili na nových závodech v Olešnici na Blansku. Velmi pěkné místo. Po prohlídce trati jsem zjistil, že těžší trať jsem asi nejel a myslím, že ani v ČR nic težšího není. PO startu kopeček cca 200m a pak prudký sešup po louce za kterou následovala cca 2km stoupání. Když píšu stoupání, tak tím myslím stoupání. Já startoval s holkama SC2  a aby Meg nestála, tak jsem s ní jel BKJ. No musím uznat, že Meg jela moc hezky, ale ten kopec nám dal fakt zabrat. Dolů byla bezchybná. SC2 s Julčou a Zirou to bylo o něčem jiném. ALe i tak to byla makačka. Škoda že jsme ve sjezdu spadli, když jsem si chtěl vyměnit stojící nohu. Nakonec z toho bylo 2 místo v SC2 za Tobim a 3. místo v BKJ za Adamem, kterému šli psi a teda hlavně RUF moc pěkně. Mamině Meg nadělil 1 minutu. Na závodech panovala fantastická, klidná, pohodová atmoseféra za kterou můžu pořadatelům poděkovat.
          

foto Airusha                                                                                         foto Profi Jessie


14.8.2012 Trénink - Davle
Zpestření tréninku při návštěvě kamaráda Tobiho v Praze.

http://www.youtube.com/watch?v=Sgrn4l_ZaNc

 


Radíkovský sprint - rozloučení se sezónou 2011/2012


Tak jsem po 2 letech vyrazil na závody pořádané Hanáckým mushers klubem. Už po příjezdu bylo jasné, že počasí bude přát musherům, ale už ne toliko psům. Pořadatelé však fantasticky a s rozumem zareagovali a tratě zkrátili. Naše sprintová měla 4 km. Na trati jsme jeli poprvé. Vedla většinou lesem. Jednalo se o trať velmi technickou a v některých místech pro rychlá spřežení docela náročnou. V jednom úseku jsem měl pocit, že se mi ta koloběžka musí rozpadnout. Naštěstí se ale ukázalo, že KICKBIKE je opravdu držák a pozici jedničky (podle mě) obhájila. Já startoval s mladými holkami Zirou a Juli v scooter 2 a s Megčou v biku.
       
Bikejöring - já a Meggie             foto by Wami              Scooter 2 -  Já a Zira a Juli  (Jumpy x Meggie)                                             foto by Mackovi

Zpočátku jsem uvažoval zda nemám raději do dvojky dát slabší Meg,ale nakonec zvědavost jak to s holkama dám zvítězila. První kolo jsem jel bike. Jeli jsme docela na pohodu, protože trať jsem jel poprvé a neveděl jsem co mohu od ní čekat. S výkonem svým i od Megči jsem byl nad míru spokojen. V půlce jsem předjel borce startujícího před náma a to jsem už tušil, že to bude s výsledkem dobrý. První kolo s holkama bylo taktéž opatrné. Úsek s kořeny jsme prosvištěli a já řidítka držel tak silně, že mě po dojezdu brutálně bolely ruce. Holky šly parádně. Problém s kopci byl ten tam.Zdejší kopec vyběhly jako nic. Pouze 3x jsme špatně zabočili a jednou jsem je rozmotával. Je potřeba zapracovat na povelech, protože ty nám fakt nejdou.  Druhý den jsem jel na jistotu, ale holky protože znaly trasu, tak fičely náramně. Obrovským překvapením byla po vyhodnocení průměrná rychlost, protože když jsem viděl trať poprvé, tak jsem tipoval, že rychleji jak 22 km/h to nepůjde dát. A dalo -))) Ve dvojce jsme jeli průměrem za oba dny 27,8km/h. A to jsme druhý den jeli oproti 1 dni o 37s rychleji, takže druhý den ta průměrka musela být o kus větší. Odměnou bylo v obou kategoriich 1. místo a tím pádem lepší zakončení sezony jsme si nemohli přát.
Výsledky závodu zde: http://www.mushing.cz/index.php?kod=&modul=zavody&m1=vysledky&rok=2011&czavodu1=8

 


Horník Mistrovství republiky on snow 2012

Na Horník jsem vyrazili se hlavně projet. Protože jsme letos byli na sněhu pouze 2x a trénujeme kolem 10km  říkal jsem si "hlavně dojet" a v pořádku. Příjezd byl docela zajímavý, protože jsme přijížděli ve sněhové vánici, auta klouzaly na cestách, kamiony stály a my nasazovali řetězy. Dojeli jsme nakonec se zpožděním, ale v poho. V sobotu jsme odstartovali v pohodě. První část v poho. Až tak na 2km začaly drhnout lyže a to docela "fest". No, nejely pořádně celou dobu. Z kopců jsem stále plužil a nepouštěl holky do maximálek, aby hlavně doběhly. Holky se snažily. Kopce jsou naší, hlavně moji slabinou, tak jsem hodně ztráceli. Do cíle jsem přijel pocitově spokojený. 4 místo bylo vzhledem k mému lyžařskému výkonu a dovedností vůbec ok. Borec přede mnou byl 30 s  a za mnou taky cca 30s. Druhý den jsem se docela těšil. Holky byly naprosto ok a to i přesto, že si provní den docela máklya já taky .Tentokrát díky Tobimu mažeme univerzálním voskem a vyplácí se. Lyže jedou bravurně. Taky proto, že trať je perfektně upravená a hodně tvrdá. Z kopců a narovinách vůbec nebruslím, protože holky fičí-))). Makám co mi síly stačí. Pod Bednářovým kopcem dojíždíme borce před náma a je mi jasné že je to ok. Jeho náskok jsme stáhli. V půi kopce ho předjíždíme. Pak už se předjíždíme navzájem až do cíle. V cíli jsem naprosto ale naprosto spokojen. Holky na to že to je jejích premiera na sněhu jsou skvělé. OPět se ukázala perfektní krev tohoto spojení. O FitimPaldim od Tobiho ani nemluvě. To jsou páni psi a 1. místo jim náleží zcela právem!!!!! 3. místo na Mistrovství ČR je super.  Velký dík patří Tobimu za půjčení lyží a za nedělní univerzální mázu -))))

                                                                                                  Foto: family Tobi

Off snow sezona 2011 našeho vrhu

Jako "chovatel" jsem opravdu velmi rád, že zvířata z vrhu po Meggie a Jumpovi jsou po prnvní sezoně na tom tak dobře. Dík samozřejmě patří i všem novým majitelům, kteří se hafanům věnují a dobrým tréninkem je dokázali připravit, tak že co start, to "bedna" -))).
             
 
                               


A něco o nás:                                                                            

 

 
Horník - Mistrovství ČR Off snow Memoriál Vaška Kovaříka
Na Horník jsem se velmi těšil a byl jsem zvědavý jak vše proběhne. To že to dopadne úplně jinak, než jsem si představoval jsem vůbec netušil. Po cestě  a to asi 10 km před cílem jsem venčil na louce u lesa psy. Nikdy je nepouštím všechny najednou, ale dnes jsem udělal vyjímku. No a špatně !!!  Juli se Zirou se zapomněly a neplánovaně se proběhly. Utekly po staré asfaltové cestě. Když jsem se došel, stály jako beránci a až později jsem zjistil proč. Obě měly do masa sedřené polštářky na tlapkách a to od toho jak na plno běžely po asfaltce. Protože jsem nic neměl následovala cesta na veterinu, kde mi doktor doporučil antibiotika a mast. Nasazení antibiotik a sedřené tlapky znamenaly konec závodu na Horníku a taky Mistr. světa v Borkenu. Přiznám se, že na závody na Horníku jsem  neměl chuť. Strašně jsem se těšil na SC2. Navíc Meggie nemá po zranění vůbec naběháno, což se na výsledku projevilo a zajeli jsme nejhorší čas co na Horník jezdíme. Na druhou stranu se Meg snažila a dala do běhu vše. Takže výsledek špatný, ale pocitově velmi dobrý pocit. Letošní Horník byl celkově velmi fajn a mě so hodně líbil.

  Tlapky po 4 dnech.

Mošovce - Mistrovství Slovenska Off snow
Po třetí co dělám mushing vyrážím na Slovensko. Tentokrát pojedu 2 kategorie a to bike a SC2. První den bylo vše ok. Holky makaly a já je hlavně z kopce hodně brzdil. Na trati bylo pár problémů, které jsem ještě nezažil. např. telefonující canicrosařka -))). Kolo s Meg mi šlo výborně. Meg sice po úraze nemá správný tah, ale snaží se. Druhý den jsme nastupovali v klidu, protože jsme měli dostatečný náskok, tak jsme se moc nežd
ímali -))). Nakonec z toho bylo dvě první místa a stali jsme se Mistři Slovenska v kategorii Bikejoring a Scooter 2.

foto: Vítězslav Burdych

Biřička, Vroutek, Red Kostelec
Tak máme za sebou 3 závody a musím říct, že jsem MAXIMÁLNĚ spokojený. Biřička naprosto super a to i přes jedno vyjetí z trasy a jeden pád. Celkové druhé místo naprosto good. Ve Vroutku jsem byl poprvé a trať se mi úpřimně hodně líbila. Teda ža na ten závěrečný kopec před cílem. Zde se rozdělovalo zrno od plev -))))). Náročný závod a první zkušenosti, že s holkama musím jezdit s citem. Nelze to jako s Meggie se kterou jsem to napálil od startu a vždy doběhla na plno do cíle. Třetí místo bylo nade vší spokojenost. No a Červený Kostelec taky super. Trať trošku náročná, rozhodně ne ideální pro ohaře, ale na kolobce a kole se to dalo. Perfektní zázemí a hlavně organizace. První místo mě potěšilo. Mnohem více mě ale potěšilo, že jsem zjistil a pochopil, že holky musím držet v určitých rychlestním limitech. Jsou po startu velmi, ale velmi rychlé. Neumí zatím rozložit síly. První letosšní závod s Meg. První kolo absolutně v pohodě. Šlapal jsem podle ní a nechtěl jsem ji zbytečně honit. Po ztrátě 36 sekund na prvního jsem to druhý den napalil a Meg šla taky lépe. Skoro půl minutové zlepšení, ale stejnak na prvního nestačilo. Neva , důležité je že je Meg zdravá.

První, druhé a třetí místo je skvělé. Skvělejší je, že se začíná potvrzovat,že spojení by(MegxJumpy) bylo velmi ale velmi dobré -))))))))))))


     
SC2 hoky po startu                      foto: Fochlerovi            SC2  Vroutek                         foto: Stejskalíci   
    

Září - Meg kulhá  a nejsme schopni zjistit proč. Má měsíc klid. Ach jo.


25.8.2011  Pilujeme na sezónu .


Jinak holky mi dělají radost. Běhají perfektně. Zatím jim nejdou povely, ale to přijde samo. Jízda na kolobce s oběma je fakt o hubu -)))). Meg se konečně zase dostává do rychlosti, ale teď po týdnu nic nedělání začala z ničeho noc kulhat, takže odpočívá opět. Po týdnu uvidíme.


1.7. 2011 Začínáme pilně trénovat na nadcházející sezonu. Holky do dvojky a Megča na bike. Zatím se nám daří. Holky mi osobně dělají obrovskou radost. Mají velký potenciál a troufám si říct, že jak to tak vidím, tak by mohly být i lepší než Megča -)))  Našel jsem v albu od Tobiho jednu starší společnou fotku z holkama (Zira vlevo, Juli vpravo)
foto Tobi

První společná dvojka holek 
  http://www.youtube.com/watch?v=nk06LrCNpoU
PIRENA                                                                                                            

Když jsem na podzim dostal nabídku zda nechci jet jako handler na Pirenu, 15 etapový závod ve Španělsku ,tak jsem moc dlouho neváhal. Mrknout na takové závody mě velmi lákalo. Když mi ale JaP. Porubští dělili, že by jako třetí závodní pes jela moje Megča, tak jsem znervozněl, protože jsem si nedokázal představit zda dokážu připravit Meg tak, aby dokázala držet krok s jejími psy, kteří vždy patřili k těm nej. A protože takové nabídky neodmítám, začla jsem Meg připravovat. Nidky jsem takové vzdálenosti nejezdil, takže to bylo pro mě nové. Byly však doby, hlavně kvůli počasí, kdybych se na to vykašlal. Takhle to ale nešlo. Nakonec to ale dobře dopadlo. Naštěstí se posunul termín Pireny o 14 dnů, protože se ná povedlo strhnout si 14 dnů před odjezdem polštářek na přední tlapě. Díky posunutí se vše relativně zahojilo. Pirena byla pro mě osobně skvělá. Takovou atmosféru v ČR nikdy nezažiju. Tam se tím sportem zkrátka žilo a pro mushery se dělalo hodně. 18 dnů na sněhu byly skvělé i když ke konci už docela únavné. Musím uznat, že všichni musheři byli velmi přátelští a nálada byla skvělá. Z čech tam kromě nás nikdo nebyl, tak jsem se seznámil s Braňou Spišákem ze Slovenska  http://mushing.topholiday.sk/index.php?page=nove. Velmi příjemný, rovný chlap. Mám rád lidi, kteří na rovinu řeknou co si myslí. Byl tam se svou mamkou, která mu dělala handlera. Klobouk dolů před ní!!!!! Zažil jsem s nimi hodně srandy a taky jsem se naučil další věci kolem mushingu co se týče větších týmů.
Megča mě překvapila. I přes pár problému zpočátku na které Jana nebyla zvyklá u svých psů musím říct, že dokázala s kluky Shadow a Burem držet v poho krok a v některých etapách běžela s jedním z kluků rychleji. Na to že je to fena a kluci jsou proti ni "nabušení" fakt skvělá. A to si troufám říct, že nedokážu tak dobře připravit psy jako Jana, takže Meg má určitě spoustu rezerv. Konec dobrý, všechno dobré, takže 1. místo bylo super. Velmi vážně uvažuji, že příští rok pojedu s holkama, ale to si nechám ještě projít hlavou. 

Meg a Bure

     Příjezd                                                                                         La Partacue

    Meg                                                                                                 Já a Braňo




30.12:2010
Tak díky kamarádovi Péťovi z Bohumína vyzkoušely holky jízdu v zápřahu. Lídrovala Meggie  a  Zira s Julčou dělaly zadáky. Jelikož já na saních jezdit moc neumím, jel s holkama Péťa. Holky jely fakt dobře.

   



27.12.2010 Začínají jezdit i holky Juli a Zira

http://www.youtube.com/user/Meggie288#p/a/u/1/LyQ1q3iZi2E
http://www.youtube.com/watch?v=ruPRxRryOxY


  
Zira v akci                                                                                     Juli před startem

23.12. 2010
Meggie. Trénujeme na zimu. Jsme na 1 hodině.
 

 
1.12. 2010  Běleč

Na Běleč jsem se hrozně těšil. Večer po příjezdu však bylo jasné, že to taková pohoda nebude, protože silně sněžilo. Po startu 1 den jsem věděl, že to nebude ono. Rozmáčený sníh na většině části trati, takže pro mě osobně dřina. V půlce jsem měl chuť se na to vykašlat. Vůbec to nejelo, špatně přerazovalo atd. No ale když už jsme tady dojeli, tak to nevzdáme. Večer to šlo ale ve výsledcích poznat. Druhý den pravý opak. Všechno totálně zmrzlo, takže se jelo na ledu. To mi vyhovovalo více, ale i tak to nebylo na co jsme zvyklý. Navíc šlo poznat, že jsme natáhli v tréninku tratě. Meg nešla tak rychle, ajk když trénuje 6 km trať. Ale nakonec spokojenost, protože jsme dojeli v pořádku.
   


1.11.2010 Horník Mistrovství ČR

Horník je zkrátka super. Přijel jsem už z předstihem ať pokecám s kamarády. První den se mi jelo velmi dobře. Meg makala co to dalo a já taky. Fakt spokojenost. Druhý den bylo vše otevřeno, protože se jelo gundersenem a v 10 s jsme startovali 4. Půl trátě jsem jeli pohromadě. Pro psy to byla bomba zkušenost. Chtěl vše nechat na poslední část trati protože konce máme dobré. UDělal jsem však taktickou chybu na vykolikované louce, do které jsem vjel velmi rychle a v zatáčce měl to vyneslo ven, kde jsem musel zastavit jinak by přejel cizího psa. Musel jsem prudce zastavit a Meg se dostala na druhou stranu vytyčovacích kolíků. Dlouho nám trvalo, než jsme se z toho dostali, což jsme už nedohnali. Ze čtveřice jsme dojeli druzí. Celkově jsme skončili na 6 místě, což není zase až tak špatné. Meg šla perfektně. Super byla procházka se všemi štěňaty.
   Foto: Tobi

 
Na procházce se štěňaty                                                                         Foto: Tobi


17.2010 Tak jsem dneska nechal proběhnout s Meg i holky. No byla sranda -)))))

  


5.9. 2010 Canicross okolo Hradce


Tak jsme se vrátili z prvních letošních závodu a dojmy jsou perfektní. Na to, že  trénujeme teprve měsíc a Meg půl roku kvůli štěňatům stála, tak absolutní spokojenost. Meggie šla suprově. Sice z toho byla bramboračka, ale z čechů druhý a na první dva poláky asi nebudeme nikdy mít. Ono totiž bych musel nejdřve zhubnout na jejich cca 45kg a taky hlavně nikdy nebudu takový dobrý biker. První den jsme jeli tzv. na pohodu. Už od začátku jsem věděl, že nejedu na sto procent. Po první etapě jsem byl pátý ze ztrátou na čvrtého jakuba Jurčagu cca 20s, což není zrovní málo. Do druhého dne jsem šel s tím, že do toho dáva vše a jakuba dojedeme. Startovalo se Gundersenem, takže to bylo poměrně zajímavé. Za mnou startoval 2 s borec z Polska, který za mnou funěl celou etapu. Vždycky se mě docela pro mě nebezpečným způsobem snažil předjet v zatáčce, ale když jsem viděl jakým zpsůsobem, tak jsem do nich najížděl tak abych mu to znemožnil. Na rovinách neměl šanci -)))) Jakuba jsme dojeli asi cca 1km před cílem. První útok odrazil,ale za poslední zatačkou v lese už ne. A jelikož vím, že Meggie konce umí byl jsem si jist, že nás už nikdo nepředjede. V cíli jsem měl i za Meg velkou radost, protože jsem byl s jejím výkonem úplně nadmíru spokojen. Jen doufám - veřím, že toto nadšení a srdce do běhu budou mít i její štěňata. Biřička byla opět moc fajn závody. V dětské kategorii startovaly i obě moje děti. Simča obsadila 2 místo mezi holkami a Dája 2 místo mezi kluky. Super. Vlastně jsme všichni mezi čechy obsadili 2 místa -))))))))))))))))))))))

Výsledek: 4,5km, 30,81 km/h, 4. místo
 
Dojezd první den.                                        Foto: Kamča Lišková             Famózní dojezd druhý den.                                           Foto: Mrs. Tobi




29.8.2010
 
Juli,Meg, Zira                                                                

28.8.2010          Lexi má nové páničky. Volná zůstavá jen Zira !!!!!
22.8.2010          Tak jsem opětovně vážil holky. Juli a Zira mají 16,3, Lexi 15,3 kg. Juli má výšku cca 52-53 cm. Na
                      procházkách se už začíná projevovat, že to jsou tažní psi -)))), zvláště Zira a Lexi.

   
Holky ví, že u obchodu se čeká -)))                                  Odpolední siesta.


1.8. 2010           Dnes jsem vážil holky. Julča má 12,6kg, Zira 12,2kg a Lexi 11,9 kg. Pak jsem ještě změřil Julču a 
                      má cca 45cm. Výškově jsou všechny cca stejné.
Julča, Lexi, Zira

9.7. 2010           Tak Rufus už má nového pánička.
7.7. 2010           K dnešnímu dni nám doma zůstali 4 štěňata. Fiti, Paldi, Bolt a Meri jsou v nových
                      domovech. Rufus má vážného zájemce a Julča ta je naše, tu nikomu nedáme -))) Zbývají a
                      akorát nádherné fenky Lexi a Zira.

  
Zira                                                    Lexi

Lexi


1.7. 2010        8. týden    Tak dneska štěnda dosáhly 8. týdne. Opět jsme odčervovali a taky vážili. Váhy opět v
                                tabulce.
         
30.6.2010                     V sekci štěňata pod tabulkou fotka Rufuse - dosud volného psa 
                                                            


24.6.2010       7. týden    Opět vážíme. Váhy v tebulce štěňata.
22.6.2010                    Tak máme za sebou 1. očkování. Všichni prošli i prohlídkou a jsou naprosto v poho (uši,
                                oči,zuby,poslechově i pohmatem ok, kluci všichni sestouplé varlata). Veterinář nám udělal
                                radost, protože nešetřil chválou nad stavem štěňat.

 
Běháme......


20.6.2010                   
K dnešnímu dni volný 1 pejsek - Rufus a 2 fenky Mary a Zira

19.6.2010                    Další moc hezké foto na http://porubajda.rajce.idnes.cz/Puppy_2010_Jumpy_Meggy/

Foto: J.Porubská
Jumpy a Meggie                                                                                                                        Mám nebo nemám sežrat?

16.6.2010                    Pár fotek od Tobiho na http://masorad.rajce.idnes.cz/Stenata_12.6.2010/

11.6.2010  36.den           5 týden. Vážíme a váhy jsou kolem 4kg. Štěńata jsou už hóódně živá. Běhají po zahradě a
                               prohánějí i Maxe -)))  Okoušou vše na co příjdou.

3.6.2010   28. den           Opět vážíme a odčervujeme. Štěňata chodí ven. Přikrmujeme čím dál více (chutná jim).
                               Pod a v tabulce nové detailní foto ze 26 dne.

  


1.6.2010   26. den          Tak už přikrmujem. Štěnda začínají pěkně řádit, ale myslím že bude hůř -))).  Meggie       si svoji úlohu matky zatím plní dobře. Jinak všichni jsou zdraví a zcela bez problémů.
Krátké video: http://www.youtube.com/watch?v=zo6yUlM0OXQ

  


25.5. 2010  19. den      Tak jsem viděl štěnda po necelých dvou dnech a koukám, že štěnda už chodí v klidu po čteřech, štěkají, vrčí, koušou...-))))))  Tak jsem je hned zvážil. Malá digitální váha už za chvíli nebude stačit.
červená 1700g, zelený 1810g, oranžová 1670g, žlutá 1640g, bílý 1650g, hnědý 1760g, modrá 1700g, růžová 1780g.


21.5. 2010                Už kadíme ......-)))


 
20.5. 2010    14. den    Proběhlo opětovné vážení. Dnes jsme poprvé odčervovali.Moc jim to nechutnalo -))) Štěnda také
                             prohléd vet. Vše ok.

19.5. 2010                Štěnda otvírají oči.   
18.5. 2010    12. den    Bez komentáře......

   
Po pádu klidně spal dále..-)))))



15.5.2010   9 den. Dvě štěnda už mají přes 1 kilo (červená a žlutý). Ostatní kolem 970g. Vážit je už je někdy fuška, ale asi bude hůř -). Jinak je zatím vše v naprostém pořádku.
Pozn: Večer jsem si všiml, že bílý už chodí po čtyřech -))Sice nemotorně a padá, ale není to už pouhé plazení -)))

     


11.5.2010   Tak zatím všechno probíhá naprosto v pohodě. Všechny štěńata jsou zdravé a přibírají na váze. Od narození přibraly kolem 300g. Nechali jsme rovněž odstranit 5. prsty na předních nohou, které bývají často předmětem zranění. Meggie je vzorná matka.

 
 
6.5.2010  65 den. A máme to za sebou. Narodili se nám 4 fenky a 4 psi. Porod proběhl úplně v pohodě  a moje maličkost, tam byla úplně zbytečná. Meggie si poradila v klidečku se vším. Více info o štěňatech v sekci štěňata.

 


 
5.5.2010  63 den. Ležíme. Teplota ráno stále 37,5. Večer padá teplota na 36,5 st.C. Že by??
3.5.2010  61 den březí. Už to čekáme každým dnem. Megča prošmejdí každý kout zahrady,
asi hledá to nej místečko -))) Většinu dne proleží a odpočívá. Jakmile je na zahradě, tak stále chodí a chodí v hubě s klackem nebo s balónkem. Prý se má snížit žravost feny. Tak u nás to NEPLATÍ. Ba naopak. -)))
                                     
A taková to byla štíhlá psí slečna.                                                                            Bez balónku ani ránu....
Soused jehož psi se spíše kutálejí, mi říká, že konečně vypadá jako správný pes -)))))))))))))


27.4.2010  55 den březí. Megča nám pěkně tloustne -))) Omezila konečně svoje střeštěné chování. Po zahradě, ale pořád běhá i když pomaleji a Maxovi absolutně nestíhá -)))) a ani se ji moc nechce. Je čím dál více mazlivá a vylehává na sluníčku. Už neleží v klubíčku. Zítra připravuji celý kotec na štěňata. Můžou přijít každou chvíli -))))). Moc se těšíme !!

              




29.3.2010  Dnes potvrzeno ultrazvukem, že je Megča v březí !!
Krytí: 4.3. 2010
Předpokl. porod: +- 6.5.2010
Předpokl. odběr: +- 6.7.2010


4.3. 2010
Tak jsme dnes Meggie nakryli Jumpem (J+P Porubští). Oba hafani byli při "chuti" a vše proběhlo v pohodě. Teď už můžeme jen čekat...



  
  Jumpy  (father Jumpy)


5.-7.1.2010  ME ESDRA Kubalonka
Tak jsme jako pomocníci vyrazili na ME ESDRA. Pomaháme
Tomovi a Evě Hübnerovi závodící za Envy Extreme team. Moje první evropské závody na sněhu, takže spousta zážitků. Navíc nezavodíme, takže si můžeme celkem užít celkovou atmosféru. Pár fotek na  http://pajo.rajce.idnes.cz/Kubalonka_ME_ESDRA/


Starší příspěvky v sekci sezóna 2008-2009
 
TOPlist